Forecasting Dinner 2017

Rok realizace: 2017

O průzkumu

Průzkum byl proveden u příležitosti 15. výročního setkání CFA Society Forecasting Dinner 2017, které pravidelně pořádá CFA Society Czech Republic sdružující certifikované finanční odborníky. Předmětem výročního setkání předních domácích a zahraničních ekonomů pod záštitou Jiřího Rusnoka, guvernéra České národní banky, je debata o vývoji české ekonomiky.

On-line průzkum pro CFA Society Czech Republic provedla ve dnech 16. až 30. ledna 2017 PR agentura Donath Business & Media ve spolupráci s poradenskou společností Herzmann. Kladl si za cíl zmapovat postoje a aktuální očekávání ekonomických a finančních odborníků ohledně vybraných témat české ekonomiky a politiky.

Průzkumu se zúčastnilo celkem 1593 respondentů. Pozvání k průzkumu obdrželo 8855 adresátů, odpovědělo tedy 18 % oslovených.

Hlavní zjištění

Podle očekávání finančníků skončí intervence ČNB do pololetí

Jen pětina lidí z finančního sektoru (20,5 %) si myslí, že ČNB ukončí intervence až po polovině roku 2017. Více než dvě pětiny (43,0 %) naopak očekávají, že se tak stane dříve než v deklarované polovině roku.

Většina respondentů (54,9 %) očekává, že v horizontu 12 měsíců po ukončení intervencí koruna posílí, ale že ČNB intervence neobnoví. Nejsilněji je tento názor zastoupen u skupin VIP a CFA (71,2 % a 70,2 %). Pětina účastníků průzkumu (19,4 %) předpokládá, že posílení kurzu koruny by mohlo ČNB přimět k obnovení intervencí.

Zatímco o posílení kurzu koruny v horizontu jednoho roku panuje většinová shoda, představy o vývoji kurzu v okamžiku po opuštění intervenčního režimu tak jednoznačné nejsou. Skokovou změnu kurzu nad 5 % očekává přibližně třetina respondentů (36,1 %), menší změnu pod 5 % předpokládá rovněž třetina (33,5 %) a pozvolnou změnu jen pětina (19 %). VIP respondenti se většinově (53,4 %) domnívají, že změna bude do 5 %, a skokovou změnu nad 5 % očekává jen 27,1 % oproti 40,3 % respondentů z finančního sektoru.

Největší naději na sestavení vlády po letošních volbách mají stávající vládní strany

Rok parlamentních voleb nám nabízí příležitost zhodnotit plnění předvolebních slibů stávající vládní koalice. Většina účastníků průzkumu (56,8 %) si myslí, že koaliční vláda většinu svých předvolebních slibů nesplnila. V roce 2014 očekávalo 42,9 % respondentů tehdejšího průzkumu, že nová koaliční vláda svou politikou prospěje ekonomickému rozvoji Česka, stejně velká část předpokládala, že nová vláda ekonomice země uškodí. Oproti tomuto očekávání nyní skutečný přínos vlády k rozvoji ekonomiky ČR hodnotí pozitivně jen nepatrně více respondentů (45,3 %) než původně, kritiků přibylo o poznání výrazněji (46,0 %).  S pozitivním hodnocením koaliční vlády souhlasí většina respondentů ze skupin VIP (52,1 %) a CFA (53,5 %) a respondentů ze školství a vzdělávání (59,9 %), spíše negativně její působení hodnotí podnikatelé a lidé ze soukromých společností (52,0 %).

V oblasti médií budou na letošní volby podle naprosté většiny respondentů mít významný vliv televize (88,3 %), internetová média (86,6 %) a sociální sítě (83,3 %).

Podle 93,7 % respondentů bude v příští vládě hnutí ANO, u KDU-ČSL to očekává 63,9 %, u ČSSD pak 58,6 %. Z opozičních stran připisují respondenti největší šance na účast v příští vládě STAN, jde však o pouhých 25,8 %.

Janota nejlepším polistopadovým ministrem financí, ale finančníci milují Kalouska

V hlasování o nejlepšího polistopadového ministra financí není většinový vítěz. Na pomyslné první příčce se umístil ministr úřednické vlády Eduard Janota (25,3 %), druhé místo obsadil současný ministr Andrej Babiš (21,9 %), na třetím místě je Miroslav Kalousek (16,7 %), kterému na záda těsně dýchá „otec ekonomické transformace“ Václav Klaus (16,1 %). Zajímavé je srovnání výsledků podle sektorů, v nichž účastníci průzkumu působí. Janota a Babiš drží zlatou a stříbrnou příčku u podnikatelů, veřejné správy a školství. Finančníci však umístili do čela Kalouska (25,6 %), zatímco Babiš u nich získal čtvrtou příčku (14,8 %).

Podle téměř tří pětin respondentů (57,5 %) má zkušenost ministra financí Andreje Babiše s řízením vlastních firem vliv na hospodaření státu. Pro necelou pětinu (17,9 %) je tento vliv negativní, dvakrát častěji (39,6 %) je naopak pozitivní. Podle 35,5 % nemají tyto zkušenosti podstatný vliv. Muži Babišovi věří častěji než ženy, ty jeho osobu vnímají podstatně ambivalentněji.

Jak by měl stát naložit s rozpočtovým přebytkem? Většina respondentů (57,7 %) navrhuje využít jej ke splácení státního dluhu. Téměř pětina respondentů (19,5 %) by ho jednorázově investovala a 15 % by jej ponechalo v rezervách.

I když v otázce využití rozpočtového přebytku je většina respondentů pro splácení dluhu, tak se více než čtyři pětiny (80,6 %) domnívají, že stát by měl v dlouhodobém horizontu více investovat.

Kontakt: Tomáš Jelínek